Učitele chci nadále dělit na dobré a špatné.
V opačném případě-nemáš papír, nejsi hoden (učit).
Co se po této informaci strhlo, toho jsou plné noviny (nejen Učitelské). Staří matadoři, pohybující se ve školství 30 a více let, se bojí o svá pracovní místa, protože kde jinde se budou třást na učitelku (bez VŠ vzdělání) před důchodem?
Tady by se hodilo použít hlášku z Básníků: “Dej blbci funkci a vymyslí lejstro.“
Já pevně doufám, že tento návrh neprojde a školy se nezačnou zbavovat kvalitních vyučujících. Ale to bychom nebyli v Česku, aby tu neprošla schválením kdejaká blbina, vzešlá z hlav pomazaných. Nebo namazaných?
Školství už dávno není, co bývalo. Děti zlobí stále stejně, jen páky k jejich umravnění chybí, nebo nejsou povolené.
Vzpomínám si, když jsem já chodila na druhý stupeň. Dokázali jsme vytočit slabou učitelku tak, že s brekem utekla na chodbu. Odhalili jsme její slabosti, nulovou autoritu a využívali toho. Nikdo neměl z biologie horší známku, než dvojku. Ale stejně jsme si toho nevážili. Ani už si nevzpomínám, jak se ta učitelka jmenovala. Zato na matikáře vzpomínáme na Spolužácích dodnes, říkal nám blbá hovada, imbecilové, tupani. Kdo měl na vysvědčení trojku, byl vlastně v jeho očích jedničkář. V jeho hodinách byste slyšeli na zem spadnout špendlík.
Když zemřel před pár lety, někteří z nás zamáčkli slzu. Takový Igor Hnízdo osmdesátých let. Nikomu nenadržoval, na nikoho si nezasedl, všem měřil stejně. Uměl i pochválit, ale protože pochval bylo jako pověstného šafránu, znamenala pochvala od něj cosi jako státní vyznamenání.
Člověk bohužel vzpomíná i na učitelky, které dokázaly školu dotyčnému znechutit. Stačila k tomu jakákoliv odchylka od standardu typizovaného žáka. Buď byl příliš chytrý, příliš pomalý, anebo škrábal jako kocour a pletl si písmenka. Školství osmdesátých let je poznamenáno snahou nacpat všechny děti do jedné škatulky, hlavně žádná odlišnost, individualita, nedejbože porucha učení.
Děti s SPU (specifické poruchy učení) se přeřazovaly v lepším případě do vyrovnávacích tříd, v tom horším do zvláštních škol. Inteligentní ,ale pomalejší děti dostaly nálepku-hlupáci.
Dnes máme pedagogicko-psychologické poradny, spoustu dětí s poruchami učení a čert ví, proč se jich rodí čím dál víc. Životní prostředí? Strava těhotné matky? Stres? Komplikace při porodu?
Učitelé (ti, kteří studovali VŚ) by měli umět s těmito dětmi pracovat. Volit odlišné tempo, sehnat asistentku, dávat jim více času na splnění úkolů. Bohužel ne všichni to umí a dokážou s tím pracovat,takže se setkáváme i dnes s tendencí „uklízet“ tyto děti do speciálních, či praktických škol.
O to víc mě to, jako matku, bolí, když se jedná o vlastní dítě. Slova z úst učitelky, že dcera bude asi nějaká hloupější, mě zasáhlo na tom nejcitlivějším místě.
Dcera, kterou ještě donedávna škola bavila a chodila tam ráda, mě nyní přemlouvá, ať se odstěhujeme. Že chce chodit s H. do školy (H. je bratranec, kterého do té zvláštní školy na doporučení učitelek dali. Co na tom, že se to s ním teď potáhne až do dospělosti). Čili ona už převzala názor, že je asi hloupější.
Znám dost lidí, na které si v minulosti zasedla učitelka. Znám i rodiče, kteří „válčí“ s učitelským komandem i v současnosti. Jakmile dítě dostane „nálepku“, hodně těžko se jí zbavuje.
Mně je tedy osobně úplně jedno, zda-li učitel, který vzdělává naše děti, má vysokou školu, či ne. Pokud naučí, je spravedlivý, umí si zjednat respekt, nenadržuje, neponižuje- je to člověk na svém místě.
Tohle nesmyslné nařízení je stejně hloupé jako neprodlužování pracovních smluv dlouholetým a zkušeným zaměstnancům České pošty jen proto, že „nedělají produkty“.
Milé ministerstvo -nebuzeruj zkušené učitele,které jejich povolání baví, ač na něj nemají papír! Raději jeden učitel bez VŚ, který je pro školu přínosem, než deset vystudovaných hlav bez zkušeností, empatie a vztahu k dětem.
Šárka Andrlová
Výluka skončila, radujme se! Vážně?
Tak nám 8.června skončila jedna výluka. Z Železného Brodu do Staré Paky. Nejvíce si, myslím, oddychli výpravčí ze Staré Paky. Už jim muselo z celodenních telefonátů od nás, průvodčích, drnčet v uších.
Šárka Andrlová
„Mě to baví!“
odpověděl Ptáček panu Hlavsovi ve známé cimrmanovské hře Vizionář. Pan Ptáček byl uhlobaronem. To bych celkem brala, ale jsem průvodčí.
Šárka Andrlová
„Jede to do Liberceee?“
zeptala se mě paní, aniž by předtím odpověděla na můj pozdrav. Stála jsem u vlaku a za mnou jasně svítila cedule Pardubice-Liberec.
Šárka Andrlová
Jede, jede mašinka, kouří se jí z…
Já se vám, milí čtenáři, omlouvám. Vážně jsem nechtěla, aby vám ta odrhovačka v nadpisu uvízla v uších po zbytek dne.
Šárka Andrlová
A jaké bylo vaše poprvé?
Uznávám, že tento clickbajt by mohl zvýšit čtenost blogu, ale raději hned v perexu přiznávám, že o žádné čuňárny nepůjde.
Šárka Andrlová
„Paní, vy jste ale...visačka!“
Mám někdy pocit, že problémy jsou tu proto, aby se vytvářely, než aby se řešily. Klíčové slovo: oteplovačky pro syna. Nějak nám kluk roste a to pro nás znamená kupovat stále větší a větší čísla oblečení a bot.
Šárka Andrlová
Automatické opravy v mobilu, překlepy a jiné pohromy
Každý z nás, kdo vlastní tuto chytrou krabičku, se zcela jistě setkal s funkcí T9 – Autocorrect, neboli automatická oprava.
Šárka Andrlová
Jak jsem sledovala maďarský Večerníček
Tátova rodina pochází ze středního Slovenska. Konkrétně z Filakova a Lučence. A pak ještěz Konrádovců, malé vesničky u maďarských hranic.
Šárka Andrlová
Už jsem toho píchání měla plné zuby
Po sedmi letech jsem se ocitla opět v nemocnici. Jednalo se o plánovaný zákrok, nešlo mi tentokrát o život. I když...zdejší kuchyně se o to usilovně pokoušela.
Šárka Andrlová
„Nechcete...?“
Je to jako mor. Ať přijdete kamkoliv s jasnou představou, co koupit, vždy se vám snaží vnutit něco, čemu za chvíli projde lhůta, potřebují se toho zbavit, nebo honí vyšší tržby.
Šárka Andrlová
Zážitkový den s Českými dráhami a jejich konkurencí
Pardubice forever! chtělo se mi z plných plic zařvat. Nevěděla jsem totiž, zda se z nich ještě někdy dostanu.
Šárka Andrlová
S autistou do kempu na Mácháč? Žádný problém. I když…
Noční můrou autistického dítěte (toho mého) je akční matka. Chápejte, on by nejraději ležel v posteli s tabletem, proháněl na něm do zblbnutí seriál Mimoni a hlídal televizní ovladač. Teď je v kurzu ČT24 se ztlumeným zvukem.
Šárka Andrlová
Měla to být taková pohodová procházka
Dívala jsem se na to už tolikrát zezdola a říkala si, že jednou tam nahoru vylezu. Pět a půl kilometru od kostela, máček, to dám. Jsem zvyklá na horší štreky.
Šárka Andrlová
Jak se nám navigace pomstila za všechna příkoří
Pozvali si mě do léčebny v Dobřanech. Ne za účelem hospitalizace, ale coby besedující. A protože Plzeň a okolí nemám zrovna za rohem, nechtělo se mi tam jet ani samotné, ani jen na otočku. Tak jsem ukecala kámošku a vyrazily jsme
Šárka Andrlová
"Zaplať a trp!"
Asi tak bych shrnula mou touhu po nových zubech. Dlouho, předlouho mě můj zubař přemlouval, ať si nechám udělat můstky. A já stejně dlouhou dobu odolávala..
Šárka Andrlová
Na některé chlapce nelze zapomenout
S přibývajícím věkem a blížícím klimaktériem začínám být neuvěřitelně sentimentální.A tak tématem dnešního blogu budou vzpomínky na dávná pubertální léta. Několik mých bývalých lásek si zaslouží, abych se o nich zmínila.
Šárka Andrlová
Zatracená krční páteř!
Vrozená slušnost a obava z toho, aby mi blog nestáhli jsem si nedovolila použít peprnější výraz. Jistě si domyslíte.
Šárka Andrlová
Zázrak, který nikdo nečekal aneb Doteď nebyl důvod ke stížnostem?
Stalo se to někdy před měsícem. Náš syn, nemluvící autista řekl při obědě: „Oký!“ (horký, kdyby to někdo nemohl přeložit)
Šárka Andrlová
„Jdu si pustit Nohavicu! Ok, já jdu vedle, abych se nepozvracela.“
Je mi zle. Už několik dní a nejen ze situace, která se děje jen několik set kilometrů od nás. Nebudu se ale vyjadřovat k válce, myslím, že vše podstatné již napsali jiní blogeři.
Šárka Andrlová
Když začnete mít pocit, že jste ta...celebrita
Napsala a vydala jsem knihu. Což není nějaká zvláštnost, ročně vyjde několik tisíc knih. Ale na co jsem absolutně nebyla připravená, tak na události, které následovaly.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 | další |
- Počet článků 135
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 5490x