Nejdelší hodina v mém životě
rodinné album Takovou příšerně dlouhou hodinu jsem zažila včera já, cestou žlutým autobusem z Prahy do Liberce. Dostala jsem totiž úplně pitomej nápad (že byl pitomej mi došlo až v Liberci, předtím jsem se TĚŠILA, jak si se synem vyjedu na výlet, protože to bude určitě pohoda, jazz). Kdo viděl a zná mého jedenáctiměsíčního syna, je přesvědčen, že hodnější batole neexistuje v okruhu sta kilometrů. Mimochodem, myslím si to také, jen včera nějak neměl svůj den. Především bych chtěla ujistit všechny řidiče, pasažéry a stewardy od „žlutejch", že nemusí mít strach z repete. Já sama jsem to večer léčila lahví vína a využila pomoci mé osobní psychoterapeutky (díky,Heleno!) Jak se s tím vyrovnali spolucestující, zejména slečna před námi a paní vedle nás, se asi nedozvím. Počátek byl idylický (zejména díky bebesušenkám). Junior se rozkoukával, pojídal sušenky a hlavně rozdával úsměvy na všechny strany (převážně poblíž sedícím dámám). Roztomilost sama, kdybych v tu chvíli hodila do placu otázku:“Chcete ho?“ natáhlo by se po něm, no minimálně, dvanáct párů rukou. No prostě krásných pět minut. Došlo balení sušenek, čaj byl vypit do dna a Tomovi se přestalo u mě na klíně líbit. Doma bych ho jednoduše postavila na zem a jdi si, kam chceš (nebo spíše- plaz se, kam chceš). Trasa od Brandýsa k Turnovu probíhala nejdříve v klidném, později už mírně nervózním duchu. Vyzkoušela jsem všechno, čím se téměř roční dítě dá ve stísněném prostoru zaujmout. „Podívej, auto! Véééééliký auto!“ "Koukej, kočička!" (na tabletu) V nestřeženém okamžiku se mlaďas naklonil nad sedačku před námi a vyrval slečně čelenku z vlasů. Slečna nám věnovala vražedný pohled, plný nepochopení, který v tom šoku naprosto chápu. Omlouvala jsem se za Toma, protože ten se jen přiblble culil. Potom ovšem vyzkoušel celý hlasový arzenál- od kňourání po vřískání, kdy se začali otáčet i pasažéři z předních sedadel.Ne, fakt jsem sebou neměla izolepu a dudlík jako roubík zklamal. Za sjezdem na Turnov jsem si začala (při nadhazování syna na klíně) polohlasně mumlat nějaké modlitby. Např. „Pane Bože, ať už jsme v Liberci!“. Nebo „Já to dítě asi vyhodím z okna.“ (fakt potichu, nikdo to neslyšel!) Sundala jsem mu boty a začala klepat podrážkami o sebe. A celých dvacet kilometrů jsem opakovala jak zaseknutá gramodeska: Paci, paci pacičky… (nesnáším tu říkanku). Odhaduju, že jsem to zopakovala asi padesátkrát. Ale moji metodu ocenil celý ansábl autobusu, protože dítě bylo zticha, jen si tiše broukalo. LIBEREC – cedule s názvem města mi nikdy nepřipadala tak krásná.I hlas stewarda, který oznamoval, že se blížíme, na mě působil jako hojivý balzám. Tomášek si svůj největší trumf schovával na konec. U Babylonu hodil strašnou šavli. Jsem velice vděčná výrobcům vlhkých ubrousků, než jsme dojeli na zastávku, stihla jsem jimi očistit poblité dítě, sedačku a tablet vedle sedící cestující. Ale byli jsme v cíli! Slibuji, že celý následující rok budu své dítě převážet z místa na místo pouze autem.
Šárka Andrlová
Není možné se splést aneb „Vraťte se k vyšívání, dámo!“
Okomentovala jsem sportovní blog. Jejda, to jsem si naběhla! Protože jsem se spletla. Chudáci Procházka s Paterou.
Šárka Andrlová
Výluka skončila, radujme se! Vážně?
Tak nám 8.června skončila jedna výluka. Z Železného Brodu do Staré Paky. Nejvíce si, myslím, oddychli výpravčí ze Staré Paky. Už jim muselo z celodenních telefonátů od nás, průvodčích, drnčet v uších.
Šárka Andrlová
„Mě to baví!“
odpověděl Ptáček panu Hlavsovi ve známé cimrmanovské hře Vizionář. Pan Ptáček byl uhlobaronem. To bych celkem brala, ale jsem průvodčí.
Šárka Andrlová
„Jede to do Liberceee?“
zeptala se mě paní, aniž by předtím odpověděla na můj pozdrav. Stála jsem u vlaku a za mnou jasně svítila cedule Pardubice-Liberec.
Šárka Andrlová
Jede, jede mašinka, kouří se jí z…
Já se vám, milí čtenáři, omlouvám. Vážně jsem nechtěla, aby vám ta odrhovačka v nadpisu uvízla v uších po zbytek dne.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident má absolutní imunitu. Trump zaměstnal Nejvyšší soud, věří v průtahy
Nejvyšší soud USA se poprvé zabývá otázkou, zda mají bývalí prezidenti absolutní imunitu vůči...
Ázerbájdžán v Karabachu zboural arménskou vesnici, na místě staví mešitu
Ázerbájdžán v jedné ze znovuzískaných vesnic v Náhorním Karabachu zbořil 200 let starý arménský...
Omezí dávky i povolení. Litva a Polsko pomohou Kyjevu s vracením branců
Litva hodlá pomáhat ukrajinským úřadům s navracením ukrajinských mužů v branném věku. Ve čtvrtek to...
Spousta obětí střelby mohla být zachráněna, řekla matka Rakušanovi
Na jednání výboru pro bezpečnost Sněmovny kvůli snaze opozičního ANO zřídit vyšetřovací komisi k...
Prodej rodinného domu 210 m2 Hornická, Lahošť
Hornická, Lahošť, okres Teplice
4 350 000 Kč
- Počet článků 136
- Celková karma 17,99
- Průměrná čtenost 5450x