Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rovina je pasé, ať žijí kopce.

13. 09. 2015 19:53:27
V červenci došlo v naší rodině k zásadní změně (no- zásadní...stěhování už byl téměř náš koníček,ale tentokrát to bylo vážně naposledy).

Přesunuli jsme se z roviny okolo Labe přímo pod Ještěd. Naše stěhování a zabydlování se neobešlo bez menších zmatků a ztrát, jako každé stěhování. Zatím jsme nevyhořeli, takže nemůžu srovnávat, zda je lepší 3x vyhořet, než se jednou stěhovat. Stěhování: vyhoření zatím 6:0.

Když jsme bytu, který vypadal jako na fotkách z osmdesátých let, vtiskli alespoň trochu modernější ráz a přestal vypadat jako staveniště a skladiště nepoužitelného nábytku, začala jsem se seznamovat s obyvateli paneláku. A seznámení to bylo vskutku na úrovni.

Při předání bytu nám předali a ukázali i naši sklepní kóji. Výborně, hned první dveře, to se bude dobře pamatovat. Šance na využití prostoru kóje se naskytla za několik dní,kdy jsme tam potřebovali umístit právě zakoupenou skříň (ještě zabalenou v krabicích). Popadla jsem klíče od sklepa, seběhla dolů, odemkla sklepní dveře a strčila klíček do visacího zámku. A on tam nepasoval. No co to je,sakra? Tak znovu. A nic, jakoby nám někdo vyměnil zámek. Hrozilo, že se nedostanu do vlastní kóje a tak jsem povolala švagra s obrovskými kleštěmi a ten zámek (po zcela zbytečném dotazu, zda je to TA naše kóje), přeštípl.

A pak jsme do ní oba koukali jak bacily na penicilin. Byla prázdná (měla tam být stará hnědá skříň). Nechápala jsem, vždyť to byly PRVNÍ dveře. Ani druhé, ani třetí...byly to opravdu první dveře,ale ve druhé řadě za zdí.

Tududum dum. Někomu jsme se chystali vloupat do kóje (vážně neúmyslně). Ale komu? Záhada byla naštěstí brzy vyřešena. Asi za hodinu jsme potkali pána, který ten rozlomený zámek držel v ruce a kroutil nevěřícně hlavou. Kdybych měla tu moc, nechám zem pod sebou otevřít a zmizet navždy. Rudá až na...no tam pod zádama, jsem se mu přiznala k vloupání do jeho kóje a přidala důvod, proč se tak stalo.

Smál se hodně. Naštěstí. Nevolal 158, ani mi nevynadal do blbek a domácích zvířat, jako já sobě.

No, takže "ántré" v novém domě bychom měli za sebou. Pak se nám ještě rozbila pračka a měli jsme v koupelně takové menší brouzdaliště,ale naštěstí bydlíme v prvním patře a nikdo pod námi.

Ale jinak se nám žije krásně. Liberec (nebo-li Líbrc, jak mu říká jedna diskutérka) je nádherné město,kde se chodí jen do kopce, nebo z kopce. A jízda na kole není pro zmlsance z Polabí.

Na první zatěžkávací jízdu jsem s sebou vzala do sedačky i Tomáška, že pojedeme k babičce a ten kopec nahoru, to dám! A abych se vyhnula tomu hnusnému, prudkému stoupání od hospody, objedu to přes Ostašov, tam je skoro rovinka, né?

Skóre já-kopec 0:10. Moje tělo, zvyklé na cyklostezky okolo Labe, kde kopec se radši před cyklistou schová, vyhlásilo libereckému stoupání stávku. Už u Billy jsem cítila nepříjemné pnutí a po dvou stech metrech jsem poprvé potupně slezla z kola a šlapala pěšky. A pak jsem nasedla, nadávala jako špaček (bylo asi 30°C), zase slezla, zase chvíli nasedla a celou dobu to mé dítě ani nepíplo a zřejmě se dobře bavilo. K babičce jsme ale dojeli a ač jsem vypadala jako uvařený humr, rozšafně jsem líčila, jaká to byla brnkačka, že příště to dám až na Ještěd (příště- rozuměj v příštím životě).

Kolo jsem zas uklidila a zatím trénuju svaly na nohou pěšmo. Nic se nemá ze začátku přehánět a Liberec mi ukázal, že si saláty z rovinek nejdřív pořádně prověří.

Tak já zas někdy napíšu ( třeba,až vyšlápnu na ten Ještěd).

Autor: Šárka Medková | neděle 13.9.2015 19:53 | karma článku: 16.91 | přečteno: 605x

Další články blogera

Šárka Medková

Kterak byl Drtikol prošetřován, zkoumán a očumován

Jelikož jsem se nedávno rozhodla, že kvůli našemu malému autistovi zůstanu zatím doma, státu a manželovi na krku, zkusila jsem ten náš štědrý stát "pumpnout" o pár tisícovek měsíčně.

2.6.2017 v 10:41 | Karma článku: 19.66 | Přečteno: 826 | Diskuse

Šárka Medková

Lapálie s Drtikolem

Motto pro dnešek: chceš-li býti středem pozornosti, měj u sebe nějaké hyper dítě. Nebo extází nadopovanou zebru. Obojí ti zaručí nevídanou popularitu.

22.5.2017 v 8:30 | Karma článku: 17.17 | Přečteno: 629 | Diskuse

Šárka Medková

"Von je to Drtikol.."

"Nebo Conan ničitel" podotkla jsem, když jsme se známou probíraly,co Tomášek doma zase zničil. Tentokrát to byly dveře do ložnice (kdy sklo nevydrželo jeho další záchvat.Vzteku).

2.4.2017 v 19:50 | Karma článku: 18.90 | Přečteno: 935 | Diskuse

Šárka Medková

Nikdy není pozdě začít od píky (vlastně od pípy)

Měla jsem (a stále ještě mám) sen. Stát se paní hoteliérovou, nebo alespoň provozní nejlépe vlastního penzionu. Ale od přepážky na poště, nebo pokladny v Globusu se těžko získá potřebná praxe, to chtělo radikální řez...

15.7.2016 v 15:17 | Karma článku: 19.75 | Přečteno: 507 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jana Slaninová

Pražení pražští pracující

Pocení. Pobíhání. Povadlé plandání podle plotů. Povívání papírem. Pohlédnutí prdelkám po poprsí. Pánové, prosím! Pomalu!

22.6.2017 v 17:20 | Karma článku: 5.35 | Přečteno: 112 | Diskuse

Mário Oláh

Zápis z magického denníka Fratera Saepesa - XVIII.VI.MMXVII

Dokonalý cyklus Veľkej arkány dvadsiatich dvoch zápiskov narušuje dvadsiaty tretí zápis z magického denníka Fratera Saepesa. Frater Saepes použil semeno rastliny sily zvanej Čertov šalát k tomu, aby si zrekapituloval časť života.

22.6.2017 v 13:09 | Karma článku: 11.93 | Přečteno: 115 |

David Dvořák

Přínos senátora Milana Štěcha České republice.

Senátor Štěch opět zaperlil – navrhuje, aby „pseudoživnostníky“ udávali sousedé nebo jiní, kteří na ně narazí. Zvrácenost myšlenky lze srovnat s odměnou za dopadení atentátníků na R. Heydricha.

22.6.2017 v 12:42 | Karma článku: 39.64 | Přečteno: 1286 | Diskuse

Radim Lhoták

ŠOS proti NATO: „Afghánské předmostí“ USA se ocitlo v sevření multipolární Eurasie.

Východ se pod vedením Ruska spojuje v kolektivní obraně proti potměšilé agresivitě upadajícího Západu. Zůstaneme na té špatné straně světa?

22.6.2017 v 11:58 | Karma článku: 18.09 | Přečteno: 370 |

Petr Omelka

Takový malý vesnický hřbitov

Ta vesnice se jmenuje Bernhardsthal, je kousek za hranicemi a pamatuje doby, kdy Rakušanky ještě chtěly moravské kluky.

22.6.2017 v 11:08 | Karma článku: 15.30 | Přečteno: 270 | Diskuse
Počet článků 125 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2335

Jsem občas praštěná, máma dvou holek a jednoho kluka,pasažérka psntografu,studentka presóra Řeháčka a občas chodím i do práce:-) A ta mě hodně baví.

www.chatajarmilka.cz

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.