Jsem taková poslušná ovce

A víte co? Vůbec mi to nevadí. Ať se odpůrci všeho možného proti Covidu staví třeba na hlavu a odpichují ušima a nazývají mě zblblou ovcí.

 Ujasníme si to hned od začátku. Mně je úplně jedno, jestli je někdo očkovaný, nebo není. Neodsuzuji nikoho. Je to každého věc, nepřidávám se k honu na neočkované. Neočkované mám i mezi přáteli. A co?

  Ovce jsem, protože bez reptání vytahuji svůj Covid pas, kde je potřeba. Podle mého názoru je totiž tohle mnohem menší zlo, než opět zavřít všechno, co se dá a omezit pohyb lidí i mimo okresy. To jsem byla loni hodně nasr....naštvaná. Tato opatření mi přišla nesmyslná a nějaká Covid podpora nemohla nahradit ušlé zisky.

  Sice se teď všichni, včetně Andreje Babiše, bijí v prsa a hlásají, že zavírat nechtějí, ale věří jim někdo, po zkušenostech z loňska?

  Co Covidová smšť způsobila, také víme všichni. Ekonomika jde solidně do kytek, státní dluh už má tolik nul, že není vidět, kde končí a...radši to nebudu rozpitvávat.

 Ani se mi nechce rozpitvávat, nakolik je očkování bezpečné ohledně dalšího šíření viru. To už si můžeme přečíst, že 100% ochrana tu není.

   Smysl mého blogu je jinde. Chci normálně žít, těšit se na chvíle, strávené s rodinou, chodit do práce (byť s respirátorem) a těšit se na spoustu dalších věcí, které nás čekají. Například na vydání mé knížky, stavbu domečku atd...

 Nemám chuť bojovat. Ani v restauracích, ani v internetových diskusích. Stačí, že každý den bojuji s mým synem při čištění zubů.

  Takže se, milí bojovníci proti covidovým opatřením nezlobte, já s váma v tomhle nejedu.

    Béééé!