„Ticho buď!“ Martino, pojď!!“ Ježiš, neřvi furt!“

  Aneb- dva sportovní šílenci a jedno mimino. Od pátku večer, kdy se poprvé rozhořel olympijský oheň, u nás neběží v televizi nic jiného, než ČT4 Sport, popřípadě ČT2.

   Ještěže máme jednu televizi ještě v kuchyni, jinak by mladší dcera volila dobrovolně pobyt v dětském domově, protože:“ Pořád jen ňáký lyžování, já chci Déééčkoóó!“ fňuká nám do živého přenosu sjezdového lyžování. Pak se odklidí do kuchyně.

   Horší to je s naším kojencem. Nedokáže nějak pochopit, že Šárka Pančochová jede svoje finále ve slopestylu a vyžaduje, abychom mu donekonečna podávali hračky,které s radostí mrská na zem. A velice litujeme, že si ještě nedokáže sám dojít do ledničky pro svačinu.

   Tak využíváme našich prodloužených rukou:“ Anet, přines!..Verčo,  dojdi!“…

  Krkavčími rodiči se stáváme oba dva stejnou měrou. Z dětí (chodících)  se stávají poskoci, z lezoucího mimina deprimovaný kojenec, který naráží hlavičkou do obývákové stěny, pojídá psí chlupy, zatímco my dva sedíme na sedačce, očima fixujeme nohy Sáblíkové a řveme, společně s komentátorem:“

  „Martino, pojď!!! Jeď, jeď!!“    Mimino nespokojeně kvičí.

  „Tome, ticho teď buď!  Veru, vem ho někam!“

  Dítě má evidentně hlad, protože není k utišení. Koukáme po sobě nevraživě, kdo to nevydrží s nervama a dojde mu ohřát oběd. Prohrávám. Sáblíková už má po jízdě, zvedám se tedy, odcházím připravit jídlo a přepínám Anet v kuchyni televizi,abych viděla, jak si povede Holanďanka.

  Jsem nejhorší matka na světě! Jsme nejhorší rodiče na světě a přilehlých galaxiích!

  Koupání se děje také v mezičasech, mezi krasobruslením a skoky na lyžích, Žádné zdlouhavé cáky, cáky s hračkami, ale šup, šup, ať se stihne začátek.

  A to ještě, drobečci moji malí, nevědí, že v červnu začíná mistrovství světa ve fotbale a i když tam nebudou „naši“, tak mám stejně své favority (Španělsko) a chci konečně vidět, jak se hraje pořádný fotbal.

   Máme dilema. Jestli malého v budoucnu postavit k balonu,nebo mu nasadit na nožičky lyže. Teď momentálně vedou lyže, ale fotbalisti jsou zas lépe placení. Malý si mezitím sní své vlastní sny v postýlce a my máme čas na volné jízdy mužů.

  Mezitím, co polevila naše rodičovská pozornost, Anet se v koupelně zmalovala-stylově. Vypadá jak ruská matrjoška. Ale Pljuščenko to zajel skvěle, že?

           Tak olympiádě zdar a podobně postiženým rodičům též!