Na simulování u lékaře jsme měli dobrou fintu. Rozhodující byla vždy teplota. Stačilo si vrazit teploměr do podpaždí tak, aby visel kolmo dolů a pak se do něj nenápadně cvrnkalo ukazováčkem druhé ruky. Nesmělo se to ale přehnat, protože 42 stupňů by vám dorostový lékař neuvěřil.

Jojo- fígle s teploměrem- jak to udělat, aby člověk měl ideální teplotu do peřin a nepřehnal to, že jo:-)

Zvedám ruku. Já nikdy nic nesimuloval, já jsem se do školy těšil. A vlastně do ní chodím pořád, jenom se jinak jmenuje - VŠOS (Vysoká škola odrostlých seniorů).

Hujer? Meteleskublesku!

ja jsem byla hodne vycurany  dite, rozumej absolutni simulant :)) ted uz jsem jsem preci jen vekem zmoudrela a jsem simulant jen castecny...( vycurana jsem porad..)

Mirďo? nesimuluj zmoudřelost

Všechny děcka jsou stejný. Všichni jsme stejní :-).

Ano a to bych dala do Ústavy:-)

Tak tohle znám jen teoreticky. Zvládla jsem si nechtěně pořídit tolik různých nemocí, že jsem musela simulovat zdraví. Nějak mi to zůstalo. :-)

Jak se simuluje zdraví?:-)

v pátý třídě před písemkou z ruštiny, mě nervozitou z rozbolelo břicho.. sugesce slepáku byla tak veliká, že mě za dvě hodiny kuchli na sále   jsem teda simulant nebo ne?

Ty sis dokázal vsugerovat zánět slepáku?:-))

Klystýr,klystýr,klystýr...

Ty mi přeješ věci

Jak já jsem v dětství trpělaNela angíny jak na běžícím páse, horečka, oči obrácené v sloup. Když jsem se dohrabala na 36,8 a připadala jsem si, že jsem jen krůček od smrti,  nikdo to neuznával, protože nemáš horečku. Pouze jednou mi bylo dopřáno blaho nemoci, ve druhé tříde, kdy jsem dostala zánět středního ucha a byly z toho slastné 2 měsíce. Tenkrát jsem to neuměla náležitě ocenit, protože to děsně bolelo a ušař, pověstný sadista dokázal tu bolest zvětšit. Jednou mne už tak nasr..rozčílil, že jsem ho nakopla. Nezaváhal, dostala jsem takovou, přes hubu, že se mi to málem otočilo kousavým dozadu. Prostě jsem byla veliký chudák. A to jsem zameškala 2 měsíce náboženství, kam jsem byla nastrčena z ateistické rodiny kvůli babičkám. Já vůbec netušila, ale ten pán byl moc hodný a říkal že se za mne modlili. Spolužačka, se kterou jsem seděla málem při každé mé duhé pronesené větě vypískla "máš hřích". Myslela jsem, že to je nějaké + a byla jsem na to náležitě hrdá. Pán byl moc hodný a dával nám do sešitku krásná razítka andělíčků.  Nela, jako předškolák, mi je náležitě záviděla. Nějakou dobu jsem machrovala, ale pak se mi jí zřelelo, tak jsem se toho hodného pána zeptala, jestli jěkdy nemůžu vzít ssebou. Pán dovolil, tak jsme si doma vybarvovaly obě. No a protože jsme byly takové hodné, tak mi osud dopřál. Později se dostavila choroba, chronická, která mi působila celkem málo potíží, ale NESCHOPRNKA BYLA, kdykoliv jsem si vzpoměla.

A jen jsem to vypilovala k dokonalosti, přišel důchod. A tak jsem už zdravá. (až na tu hlavu)

DIE Simulantenbande.

Když už jste opravila jednu chybu, opravte i tu druhou. Nebo ten jazyk nepoužívejte, když ho neznáte.

Dík, moje chyba. Přijela mi totiž návštěva a já to hodila na web bez kontroly, dodatečně jsem našla ještě 2 chyby a jeden překlep. jsem osel.

Náš Tom onemocněl každou neděli... už z toho vyrostl. Včera jsem ho přemluvila, aby se mnou dnes zůstal doma. Vlastně dělá práci za mě, já mám mít nohu nahoře - deset dnů. Tak nevím, nevím, asi bude mít ve škole áčko... :-).

To schvaluju- pomoc matce musí být:-) A Ty si užívej, že Tě rodinka obskakuje