Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rodit doma? Jsem snad padlá na hlavu?

1. 02. 2013 21:24:54
Nene, já se mám příliš ráda. Raději se svěřím do rukou těch, kteří studovali x-let proto, aby věděli, co mají dělat. Možná jsem divná,ale já doktorům věřím.

Více, než svému tělu. Ta důvěra mi už jednou po porodu zachránila život. Vlastně nejen mně,ale i mé dceři.

Já totiž porod beru, jak bych to řekla, jako něco, co musí proběhnout, protože jiný způsob, kterým by se narodily děti, zatím příroda nevymyslela. To jen bůh Zeus si nechal dobrovolně rozseknout hlavu (mohl si to, frajer, dovolit, když byl nesmrtelnej), aby z ní mohla povstat jeho dcera Pallas Athéna, navíc v plné zbroji.

A tak neřeším, jestli je porodní sál vymalován na bílo nebo na zeleno, neotravuji doktory s porodním plánem.Dítě se prostě narodí a je jedno, jestli sedim, klečím, jsem v podřepu, nebo visím na žebřinách. Narodí se, i když chybí na porodním sále rohová vana a doktor se tváří jak Rumburak, který zapomněl, jak se proměnit v krkavce. Důležitější pro mě je, že Rumburak je naprostý profík, který ví, jak zasáhnout během komplikací.

A co pro někoho ponižující holení a klystýr? V dnešní době, kdy jsou bobři skoro vzácní a sestrám tak odpadá povinnost brousit břitvu. No a klystýr? Není na něm nic bolestivého a nechápu, co je na něm ponižujícího. Není spíš ponižující pocit, že kromě novorozence vidí doktor „vylézat“ i něco jiného?

Můj cíl je jasný, Přijít, porodit, přežít, odejít (ve dvou). Nic víc.

A rozhodně se nenechávám zneklidnit hororovými příběhy pisatelek do Betynek a jiných periodik. Komplikace přijít můžou a nemusí. Nač to řešit už teď a místo užívání si těhotenství blednout strachy z toho, co by, kdyby?

Podstoupila jsem vyšetření plodové vody, protože chci mít jistotu, že dítě, které nosím, je zdravé a nemá žádnou genetickou odchylku. Chci zdravé dítě a nehodlám dělat kompromisy. Takže snesu i jedno nepříjemné píchnutí. „Děsivé“ statistiky (cca 0.5% hrozba potratu) si nepřipouštím. Nesmím. Jsem optimistka a hrozby „vytěsňuju“.

Teď už jsem klidná. Po dvou předcházejících nezdarech a nervech v 1.trimestru se raduju z toho, že čekám zdravého chlapečka.

Tak teď už jen ten porod. Už by mohl být červenec, nějak to pomalu utíká:-)

.

Autor: Šárka Medková | pátek 1.2.2013 21:24 | karma článku: 41.24 | přečteno: 6536x

Další články blogera

Šárka Medková

Když je jeden pes málo

Všudypřítomné chlupy, venčení i v té nejhnusnější slotě, ochranka, která mě hlídá i na WC. No co, vybrala jsem si to.

11.11.2017 v 19:56 | Karma článku: 27.25 | Přečteno: 754 | Diskuse

Šárka Medková

Začnu asi chlastat, nebo si to umotám

V životě malého dítěte jsou okamžiky, které by nejraději přeskočilo, zaspalo (a probudilo se až v důchodu) a takovýmto mezníkem bývá například nástup do předškolního (a později školního procesu).

5.9.2017 v 10:17 | Karma článku: 25.26 | Přečteno: 1095 | Diskuse

Šárka Medková

Není to jen peklo. Občas je to i velká sranda.

S malým "Drtikolem" nezažíváme jen chvíle bezmoci, napětí a zoufalství. Jsou i fajn dny, kdy se jeho kouskům zasmějeme, odbourá nás jeho bezprostřednost a komedianství.

13.8.2017 v 19:38 | Karma článku: 20.34 | Přečteno: 1055 | Diskuse

Šárka Medková

"Vypni tu navigaci, nejsem béčko, sakra!"

Tak jsme se po dlouhé době vydali jen sami dva na romantický víkend. Vytáhla jsem manžela na festival. Díky teplákové bohyni, kterou nebudu jmenovat, jsem získala ZDARMA dvě vstupenky na Slunovrat do Sázavy.

26.6.2017 v 13:19 | Karma článku: 22.83 | Přečteno: 1261 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jan Pražák

Potkan kazišuk

„Víš, Honzo, když měl tehdy Franta ten svůj úlet s tou fuchtlí, tak jsem se na něj hrozně naštvala a řekla si, že mu ty parohy trochu oplatím.“ Maruška si zamíchala kafe, až se šálek zakymácel, a vyslala na mě bojovný pohled.

17.11.2017 v 20:12 | Karma článku: 10.15 | Přečteno: 311 | Diskuse

Jana Slaninová

Počkám, až dopiješ kafe

Petr měl neměnné rituály. Každé ráno na záchod, do koupelny, obléknout, uvařit kafe, vypít v sedě u barového stolku, který odděloval kuchyni od obýváku. Z okna měl výhled na Modřanskou rokli.

17.11.2017 v 19:10 | Karma článku: 14.12 | Přečteno: 241 | Diskuse

Petr Macháček

Jak co v Číně vypadá a nevypadá, aneb obrázková rychloreportáž Rádia Jerevan

Vážení posluchači, dnes jen páteční rychlá obrázková reportáž o tom, že když něco vidíte, tak to nemusí být to, co vidíte.

17.11.2017 v 17:53 | Karma článku: 16.42 | Přečteno: 586 | Diskuse

Pavel Vrba

S hlubokou úctou, pane Wabi Daňku.

Každý z nás, se s menší či větší potřebou „ukrývá „ ve svém vlastním vesmíru. Ten vesmír je pro někoho vyplněný samotou, pro druhého třeba ve skupině sportovců... nebo trampů. Nemohu o sobě pravdivě říci, že bych byl ten pravý tramp

17.11.2017 v 16:03 | Karma článku: 24.68 | Přečteno: 483 | Diskuse

Marek Valiček

Jinej šmrnc

Středoklucký fashion week vrcholí módníma přehlídkama outfitů zdejších domorodců při ranním nákupu rohlíků a mlíka.

17.11.2017 v 13:57 | Karma článku: 21.29 | Přečteno: 437 | Diskuse
Počet článků 129 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2311

Jsem občas praštěná, máma dvou holek a jednoho kluka,pasažérka psntografu,studentka presóra Řeháčka a fanynka Matykání (ale ne matyky:-)



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.