Vánoční provoz na poště

1. 12. 2018 15:39:32
Jestli přežiju vánoční provoz, tak už všechno.Letošek je ještě výživnější, než předloňský Advent. Ale ještě mám sílu a chuť psát. Zatím.

Balíky...balíky....balíky....balíky........balíky. Připadám si jako inspektor Trachta ve známé komedii, akorát nevidím kachny,ale....balíky.

Máme jich plné zázemí, balíkový sklad, prostě kam šlápneme, narazíme na nějaký balík.

V noci se mi o nich zdá a nejsou to věru hezké scény. V těch snech sedám za volant bagru a lžící shrnuju všechny zásilky do hluboké jámy, včetně klíčů od pošty a poté si dobrovolně navlékám bílou vestičku a nechávám se odvézt dvěma hodnými pány k docentovi Chocholouškovi. A to přitom neberu úplatky. No tak jo...Trošičku. Čokoláda ale není úplatek a pokud je podávána rukou lékárníkovou, je to antidepresivum.

Kluci a holky od balíků makají jako Tuček, to jest, jako ďasi. A ne, vážně neházejí jen oznámení do schránky,ale telefonují, zvoní na zvonky a snaží se doručit každý balík, hodiny přesčasů už ani nepočítají.

Alespoň ti od nás.

Ale proč i tak denně ukládáme cca třicet, někdy padesát balíků?

Protože: přibližně polovina balíků je na dobírku a lidi řeknou balíkáři (nebo balíkářce,ať jsem genderově korektní, u nás rozvážejí i ženy), že teď nemaj prachy,ať ho uloží na poště.

Další velké procento jsou tzv. "enpéčka", čili balíky na poštu, a je předpoklad, že se tak uloží na poštu a ne třeba vedle do masny.

A zbytek jsou balíky pro ty, kteří nebyli opravdu doma,ač se jim volalo i psalo. Ti v klidu přijdou s sms kódem později na poštu a balík se jim, bez vytahování dokladu, vydá. A pozor! Může přijít kdokoliv, třeba soused, milenec, tchýně, nebo podřízený dotyčného. Když má kód, je king. A dostane balík. A nemusí se nám ani podepsat.

Tak to jsem si trochu přihřála firemní polívčičku a můžeme pokračovat.

Zrovna v podělí nám přivezli obrovský sedací vak, který zabral polovinu výpravny a my bojovali střídavě s chutí se do něj svalit, nebo vzít kudlu,probodnout ho a udělat z něj vak ležací. Třetí den jsem nevydržela a paní zavolala (měla tam naštěstí uvedeno číslo telefonu). Úpěnlivě jsem jí, na kolenou (ale to neviděla) prosila, ať si balíček (při slově balíček jsem si sama sobě klepala na čelo, když to byl balík jako kráva,ale fakt jsem řekla balíček) co nejrychleji vyzvedne. Paní účast na poště přislíbila. A opravdu ještě ten den přijela. Měli jsme chuť jí obejmout a dát na cestu výslužku.

Ale protože se nám poté zdál prostor ve výpravně náhle strašně veliký,druhý den nám přivezli pět obrovských krabic pro galanterii. Galantérie neměla peníze na dobírku a tak od čtvrtka přeskakujeme krabice a snažíme se potlačit nutkání vlítnout do galanterie v obchodním centru,personál pobodat špendlíky a vedoucí uškrtit stuhou. My to vydržíme.

Vydržíme totiž hodně, my holky od přepážky.

Na závěr pár bodů, které se vám možná budou při návštěvě pošty hodit:

1. I pošťák je člověk s tělesnými potřebami. Když na pár minut opustíme přepážku, nekonáme v zázemí orgie,ale jdeme se pouze obyčejně vyčůrat. Tak prosím, nevykřikujte na celou poštu věty jako:" Kam ta píííííp zas šla?" Na záchod, milý pane, na záchod.

2. Ač je plná pošta, máme i jiné neodkladné povinnosti, jako je například zpracování asi stopadesáti dopisů pro hromadné podavatele. Takže když zavřeme na půl hodiny jednu přepážku, zeměkoule se točit nepřestane, ani nezemře koťátko. A světe div se, neděláme to naschvál, abychom vás naštvali.

3. Pozdrav nic nestojí, narozdíl od poštovného. Jo, chápu, předvánoční stres,ale kapry ještě neprodávají, není kam spěchat, pozdrav trvá přibližně dvě vteřiny. A když nám, jako bonus, popřejete i hezký den, je opravdu hezčí. Alespoň do doby, než nám ho zas někdo zkazí. Třeba ta paní s pořadovým číslem 605. Od té doby nesnáším číslo šest set pět.

4.Máme právo zavřít! Tedy až v 19.30 hodin. A jsme po celodenní honiččce tak unavené a těšíme se na tisknutí uzávěrek tolik, že v 19.33 se nám nezželí vůbec nikoho, ani chudáka za staženou mříží, který měl na Sipo platbu celý měsíc a 30.11. v 19.31 si všiml, že ho nemá zaplacené. Celý den jsme milé, přívětivé, tak večer jsme prostě drsné a neústupné. Stává se často, že ještě v půl osmé je na poště asi osm lidí,takže když můžeme v půl osmé zavřít a nikde ani noha, je to malý svátek.

5. Hezký Advent a dobrou náladu vám přeje - nenapravitelná, stále v poštu věřící pošťačka.

Autor: Šárka Medková | sobota 1.12.2018 15:39 | karma článku: 28.27 | přečteno: 1126x

Další články blogera

Šárka Medková

Sardinky v autobuse

Poslední dobou mám pocit, že hromadné dopravní prostředky, jako jsou vlak, autobus a metro, na mě schválně chystají různé léčky a situace, kdy jsem buď bezradná, naštvaná, nebo slisovaná.

25.11.2018 v 18:06 | Karma článku: 22.47 | Přečteno: 749 | Diskuse

Šárka Medková

"Máňo! My jsme jeli vlakem!"

Na tuto legendární hlášku z notoricky známé komedie jsem si okamžitě vzpomněla, když jsem dnes večer přijela,zcela vyčerpaná, uondaná, domů. Nikdy předím jsem ceduli Liberec neviděla tak ráda.

28.10.2018 v 22:07 | Karma článku: 25.71 | Přečteno: 1321 | Diskuse

Šárka Medková

Tak dlouho se jezdí s rozsvícenou kontrolkou,až nádrž úplně vyschne

Můj drahý muž mi často říkal:" Nejezdi s benzínem až nadoraz, vymstí se Ti to!" Ale ne, to já jsem takový malý rostlinář s vypálenými sirkami v krabičce.

25.10.2018 v 8:00 | Karma článku: 20.79 | Přečteno: 807 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Bohunka Jakubcová

Obyčejný dotyk rukou na těch správných místech a člověk nemůže zapomenout

Opět se dívali na sebe. Dlouhý pohled. Jemu cukly koutky, jí zasvítily panenky. Zvedl tázavě obočí, ona nepatrně kývla.

16.12.2018 v 6:00 | Karma článku: 14.43 | Přečteno: 660 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

Budoucnost patří aluminiu

Tak takto se měl údajně vyjádřit jakýsi Jára Cimrman. Tak možné to je. S pravděpodobností, hraničící s jistotou, však podobnou větu pronesl někdo úplně jiný.

15.12.2018 v 18:55 | Karma článku: 19.02 | Přečteno: 556 | Diskuse

Luboš Vermach

Úchylák Emil - nekorunovaný král módy

Dnes je pan E. E. Jr. bohatý muž, jehož jméno ve světě módy něco znamená. Ale, že to neměl kvůli roztěkané povaze nikdy lehké, je nabíledni. Poslechněme si proto, jak kdysi v Podolí s byznysem začínal.

15.12.2018 v 16:59 | Karma článku: 7.12 | Přečteno: 326 | Diskuse

Jakub Roth

Pan Baklažán, kocour 1)

O tom, jak Trochtovi koupili nový byt a nastěhovali se, co v bytě našli, kde se vzal záhadný pan Baklažán a co říkala paní Dvoriačiková a tatínek Amálky...

15.12.2018 v 14:46 | Karma článku: 12.44 | Přečteno: 224 | Diskuse

Libor Závodný

Projev prezidenta České republiky (fikce)

Fiktivní projev prezidenta k voličům KSČM a SPD. Jde o umělecké dílo, které nevyjadřuje názor autora.

15.12.2018 v 11:52 | Karma článku: 20.31 | Přečteno: 664 | Diskuse
Počet článků 141 Celková karma 24.49 Průměrná čtenost 2373

Jsem občas praštěná, máma dvou holek a jednoho kluka,pasažérka psntografu,studentka presóra Řeháčka a fanynka Matykání (ale ne matyky:-)

Najdete na iDNES.cz