Mimoň si svou budoucnost již naplánoval

O víkendu jsme se vydali na agrofarmu, kousek od Písku.Věděla jsem, že Tomášek miluje hospodářská zvířata, takže farma byla jasná volba.

Ale netušila jsem, jak moc ho to vtáhne. Předvedl mi to téměř hned po příjezdu. Ještě jsme se ani nestačili ubytovat a už byl v trapu. Jeho první cesta vedla k ohradě s ovečkami. Sotva je farmář vypustil ven, Tomík je okamžitě rozpohyboval. Ovce běhaly jak africké atletky.

 Po chvíli jsem musela Tomáše z ohrady doslova vynést, protože ovce se nestíhaly napást, jak pořád běhaly. Pán mu ale ukázal mnohem větší lákadlo. O kousek dál měl ohradu s pěti malými kozičkami.

A také s dvěma koňmi a dvěma poníky.

Od té doby jsem trávila čas u koz. Nebo alespoň poblíž. Tomášek si naprosto vystačil sám. Občas jen tak seděl na kládách a dumal o životě. Že měl zapráskané boty i tepláky, jsem neřešila. Kozičkám byla jeho přítomnost šumafuk, on zářil jak lampička. Co mi dalo práce ho odlákat alespoň na jídlo, myslím, že by si snad vystačil i s tím senem, co tam bylo.

Jednou, když jsem se vyjímečně vzdálila od ohrady, abych si zalila v kuchyni kafe,přelezl plot ke koním. Málem mě omejvali, když jsem ho zahlídla, jak stojí u jednoho poníka a hladí ho. Opodál se pásl velký valach. Okamžitě mi naskočily hororové představy, kterak velký kůň Tomáše nakopne, nebo kousne. Nic z toho se nestalo, koně byli naprosto flegmatičtí a poníci drželi jak ovce.

 Ten kluk totiž si totiž neuvědomuje případné nebezpečí a nemá ani pud sebezáchovy. Přelézal plot mezi kozami a koňmi a nic jiného ho nezajímalo. Občas prohnal ovce, aby se nenudily,ale opodál kejhající husy ho moc nezajímaly, Asi mu nebyly sympatické.

V neděli, v sedm ráno mě už tahal z postele. Myslela jsem si, že dostal konečně hlad, tak jsem  připravila snídani. Ale kdepak. Dvakrát kousnul do koblížku a frnknul ven. Kam jinam, než ke kozám. A tak jsem nedělní ráno, kdy doma normálně ještě ležím, postávala u ohrady. Drobně pršelo, nebo spíše padala oslizlá mlha. Jemu nevadilo absolutně nic. Ani mokré boty.

Kvůli těm botám jsem ho nakonec musela násilím odtáhnout, aby nenastydl, protože vzít gumáky mě vůbec nenapadlo. Příště budu chytřejší.

Protože příští rok žádné moře. Farma, kozy, ovce. Tam je šťastnej. Možná by nebyl ani proti spaní v chlívku.

Už je to jasné.

Bude pasáček koz, nebo sedlák.