Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Foto

Taký pikantný titulok a je to o nemocnici. ;-) Neviem prečo to nazvali karma, lebo tú vám neželám ;-) Ale pridávam ju, krásny večer.

1 0
možnosti
Foto

Já taký clickbait málokedy robím, ále zdě som si nemohla pomoct.;-D

1 0
možnosti
Foto

M88i25l21a17n 69V80í36t

2. 10. 2022 23:46

Šari, popíchnut tvým titulkem ti mohu interně sdělit, že horší, než píchání (to už je dneska bezbolestné) za účelem odběru rudé tekutiny, je píchání do dásní (při realizaci 4 implantátů, 2 nástaveb, 3 korunek, zpackané extrakci "osmy" a min. 8 extrakcí vím, o čem mluvím). Ale přežilas, máš téma a ode mne i karmu, jestli se ti tam ještě nějaká vejde. Čus!

1 0
možnosti
Foto

Myslíš, že jsem si injekcí ohledně zubů dostatečně letos neužila?;-D

0 0
možnosti

"Ale já vím, jakou mám skupinu" - jenom zdravotnický sebevrah si neověří vaši krevní skupinu. Kdyby záměnou nastali problémy, tak by podle vás by u soudu mohli tvrdit: "ale ona nám říkala, že má Áčko!".

A ředění krve, já si naředil krev i před dlouhým letem na Nový Zéland, pokud vám nevadí riziko mrtvice, klidně injekce s heparinem oželte.

0 0
možnosti
Foto

Já samozřejmě chapu, že to být musí, proto jsem ani neprotestovala. Ten blog měl být trochu nadsázka, to že mi lezlo neustálé píchání na nervy, je snad normální reakce.:-)

0 0
možnosti

Zdravím Šárko, po přečtení titulku jsem se zaradoval, že jsi v sobě konečně našla odvahu k tomu, abys odborně a jednou provždy vyřešila problém se svou vrozenou hypersexualitou, respektive nymfomanií, o to větším zklamáním pro mě byl skutečný obsah blogu. :-( Nicméně, z přátelství, z kamarádství Ti karmu nakonec přece jenom uděluji. :-)

2 0
možnosti
Foto

To je mi velice líto, že jsem tě zklamala.;-D

Jsi velice laskav a za karmu děkuji.

0 0
možnosti

Mila Sarko, oni vas nepichaji pro vlastni zabavu. Uvedomte si, ze je to pro vase zdravi. Sice vas neznam, ani o to nestojim, ale na mne pusobite jako rozmalena Kaca.

0 0
možnosti

No jednou jsem ležel v nemocnici se zraněním. Píchali mě po 4 hodinách ínjekce proti gangréně a po 6 hod. penicilín. Ne že penicilín byl nějaký lábuž ale proti těm proti gagréně to byly pohodové injekce. Po těch gangrénových mi místa vpichů ztvrdla a postupně nebylo kam píchat. Každá injekce horší a bolestivější.

Pak jsem zjistil, že je možné píchat přímo do žíly. Sice to musel povolit lékař, nemohla to rozhodnout sestra. Lékař povolil a mě se ulevilo,

Napíchli mi žílu, kanilu nechali v žíle jen jí přichytili náplastí a aby krev netekla použili další stříkačku jako protikus a spojili jí hadičkou s kanilou.

V případě další ínjekce prazdnou injekci odpojili a na hadičku nasadili tu s daným lékem. Stříkli do žíly a na hadičku vrátili tu prázdnou aby nemohla teci krev.

Injekce se okamžitě staly bezbolestnými.

2 0
možnosti
Foto

Tak kanylu jsem měla napíchnutou také, dokonce dvě a tekly mi tím léky na bolest. Akorát se s tím hrozně blbě spí.:-)

2 0
možnosti

V nemocnici jsem, Šárko, ležel jen jednou (v osmnácti, na pozorování na pokyn odvodní komise branců). Do pokoje vtrhla sestra s asi 6 žákyňkami cca v mém a mladším věku. A rozhlédla se po těch 4 starcích, co tam leželi se mnou, až konečně objevila mě v koutě. Na tváři se jí roztáhl široký úsměv. Tomuhle pánovi odeberete krev, řekla jedné z žákyněk, samozřejmě té nejhezčí. Jak jsem viděl její třesoucí se ruce, napadlo mě, jak mi asi krev odebere, když mi právě v žilách ztuhla. Nabodla mě těma rozklepanýma rukama, naštěstí silně naběhlou žílu našla. Začal jsem samozřejmě machrovat před slečnami a čuměl frajersky na vbodnutou jehlu a krev, vybuchující do injekce. Najednou cítím, jak mi od nohou stoupá v těle mrazení a slyším (už trochu zdálky) zaječení sestry: Vyndejte tu jehlu, HNED, nevidíte, že pán omdlívá?! A bylo po machrování. Od té doby jsem se v odběrech krve zlepšil (v machrování taky), ale na samotný vpich se prostě nikdy nedívám. :-)

1 0
možnosti
Foto

Já také ne, Josefe. Dělá se mi z toho mdlo.:-) Ale při odběru v půl šesté ráno bych je nejraději nakopla, i když byly všechny tak milé.

0 0
možnosti
Foto

Chybí Ti tam, co bylo k pití. Nebo už není nic? Mě hrozně překvapilo, že když jsem se po letech dostala znovu do nemocnice, prakticky všechno bylo jinak, jen ty konve s odporným čajem byly pořád stejné (to nebyl čaj, to byl kentus, ale říkali tomu čaj). To byl neuvěřitelný hnus, jen jednou jedinkrát jsem byla ráda i za ten hnusný čaj. To bylo po porodu, měla jsem žízeň, že bych vypila i vodu z kytek. Medicína postupuje mílovými kroky, ale starý ponožkový vývar zvaný čaj se nemění. ;-D

2 0
možnosti
Foto

Čaj se dal pít, tady vidím pokrok.:-) Bílá káva ale pořád stejně hnusná. Ale já měla s sebou i neperlivou ochucenou vodu, tak jsem na jejich čaji nebyla úplně závislá.

0 0
možnosti
Foto

mě opíchali a nijak jsem si nestěžoval píchající, pač mám žíly viditelné jak sviňa :-)

1 0
možnosti
Foto

Šárko, teda, to jsi pěknej srab. V nemocnici se snažej dát tě dohromady, a ty jim nechceš dát ani párkrát krev:-). Mně teda braní krve vůbec nevadí, a že jsem si toho taky užila. Chodila mi ji brát jen jedna sestřička, ostatní to vzdaly. Ta sestřička měla léta praxe z operačního sálu a jediná mi uměla najít žílu. R^

3 0
možnosti
  • Počet článků 135
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 5490x
Zasloužilá matka osmi dětí (tří vlastních a pěti vyvdaných). Průvodčí v tyrkysových "vobludách." Autorka knihy Cesta do blikajícího pekla. Druhá kniha-Tajemství domu v L. vyjde již brzy.

Seznam rubrik