Nejvtipnější je, že přestože na dispečinku vědí, že vlak má několikahodinové zpoždění, na tabuli naskakují přírůstky po pěti minutách. Takže cestující je nucen trávit (vestoje, dvě-tři lavičky nic neřeší) dlouhé hodiny v areálu nádraží, kde si mnohdy nekoupí ani tu malinovku. A má štěstí, pokud je k dispozici aspoň otevřené (i když za astronomický peníz) WC.

Tam to naskakovalo minimálně po čtyřiceti, co jsem si všimla:-) Ale jindy to tak bývá.

Nechápu, proč jste nejela z Pardubic do Liberce vlakem. Není to sice nejrychlejší, ale odpoledne byste byla doma. Jezdí tam přímé "rychlíky" . . . .

Promiňte, já nečetl dále, takže beru zpět, potřebovala jste nutně do Prahy. Tak to jo, ještě jednou se omlouvám . . .

Já to řešil osobákem do Kolína a odtud alternativními vlaky... Do Brna tak jen +120, do Prahy odhadem +60 -120

Nad tím osobákem do Kolína jsem taky chvíli uvažovala.

Tohle se bohužel asi nevyřeší jinak než že pár okvádrovaných a tučné platy beroucích důležáků bude pár týdnů bolet huba. Pak si začnou dávat bacha, aby se jim to nestalo znovu.

Jak to říkal Krampol v té scénce? "Kurňa, pane Suzuki! Však jsme lide. Nejsme stroje!"

Stát ČSR naříkal, jak jsou dráhy ztrátové. Pan Baťa vládě ČSR vážně navrhl, že když jemu dají dráhy na jede rok do pronájmu, tak je vrátí zpět ziskové. Pokud by k tomu tehdy došlo, dodnes bychom se měli z jeho zavedeného systému dobře. Dobře nám tak...

Oprava: "...na jeden rok...".

Na to mají České dráhy ve vlacích vtipný slogan. Nynější zpoždění, do budoucna zrychlení. Nebo nějak tak v tomhle smyslu.

No jo, slibem nezarmoutíš:-)

Milá Šárko, doufám, že jste stejný článeček poslala i strojvedoucímu nákladního vlaku, který v neděli dopoledne strhl trolej před Chocní.

Ne. Chudák, i tak toho měl dost k vysvětlování.

Pamatuji si, když jsem jezdila domů z Olmíku přes Brno...vždycky když bylo zpoždění víc jak hodinu, vypravili v Brně náhradní autobusové spoje...je divné, že to neudělali i v tomto případě.

Ale jak jsi psala níže, máš téma na blog.

Tam, kde spadla ta trolej, tak vypravili. Ale bylo jich prý nedostatek.

V Pardubicích nic, tam se jen čekalo.

Ale nakonec vlak přijel, tak co?!?

Tak na co si vlastně stěžuju, že jo. Přijel? Přijel.

Cesta je cil, Sarko. Bravo!

Cíl je někdy strašně daleko,Marku:-)