u me jeste poprve neprobehlo, ale mam cas, to jiste teprve prijde...

Určitě! Držím palce až do Prahy.

taky jsem se nechal nachytat nadpisem

Vy chlapi, jak lehce se necháte nachytat.

Napoprvé je to skvělé. Moje první vánočka vypadala hůř. Tedy vypadala o trošku líp, doma se vždycky vánoček peklo několik a tak jsem pomáhala s pletením, ale byla tuhá jako houžev. Pak mi babička poradila: Když si vezmeš recept z kuchařky, dej tam polovinu tuku a polovinu cukru, jinak ti to pořádně nevykyne.

ta nějak to bývá s recepty ve většině kuchařek. Vždycky jsem si ty gramáže pak uzpůsobila dle sebe.

Za přání děkuji a přeji to samé

Hlavně zdraví, Horste.

Moje poprvé bylo v pekařství, s novou dobou v super nebo hypermarketu. Funguje to už 50 let. Hluboký obdiv autorce i některým diskutujícím dámám.

Je toho hodně, co ještě neumím:-)

Dík za palec a komentář.

Vánočka je perfektní a hned bych si kus ukrojila. Ale syrové těsto mne nikdy nenapadlo jíst, to slyším poprvé. Ve vánočce mám ráda rozinky, které jsem vydlabávala

Uždibovala jsem od mala, jak těsto na vánočku, tak na cukroví:-)

Ale to kynuté mi večer udělalo v břiše pěknou paseku.

Rozinky právě nemusím.

Blbě to kynulo kvůli chybějícímu cukru. Já si nepamatuju, kdy jsem ji pletla poprvé, zato si pamatuju děsné zklamání. Máma ji nakrojila dřív, než jsem se upečenou stačila pokochat (pekla se, když už jsem musela jít spát). A pak už prostě nebyla celá.

Cukr tam byl, jedna lžička v kvásku.

To by mě dožralo

Paráda!

Hned bych si kousek (nebo víc než kousek) dala!

Přišla jste pozdě.

Dík za čtení.

Tak úplně dokonalá na vzhled není, ale pokud byla upečena s láskou, máte jedničku s hvězdičkou!

Nevím, jestli s láskou, ale byla to výzva.

Dokonalé bývá nudné.

Dobrá vánočka je majstrštyk a má matka i manželka v ní vynikaly takovou měrou, že jsem jakýkoli pokus o vlastní dílo vzdal už ve stádiu pokusu. U vánoček jsem byl navždy degradován do pomocné funkce likvidátora. Tu však, Šárko, vykonávám svědomitě, do posledního drobečku. Od dětství z vánoček oždíbávám mandle a jsem za to desítky let plísněn, nikdy však odrazen. Čerstvý kus pojídám samostatně, starší plátky mažu máslem a povidly. Vánočka je též jedno z mála jídel, k nimž nepřipíjím pivem, ale vždy čajem nebo studeným mlékem. A poklidný zbytek vánoc a Nový rok plný později splněných předsevzetí přeju, Šárko.

Tobě také, Josefe, likvidátore